I. Z čeho se mýdla vyrábějí…
Začátkem tohoto roku jsem řešila situaci, která by mohla být nepříjemná. Jednalo se o trvanlivost mýdla, zda může být prošlé. Jak předat lidem, kteří moje mýdla kupují, informace o tom, co je vlastně kvalitní mýdlo, proč musí zrát, a proč je staré mýdlo dobré?
Této situace jsem se chytla jako příležitosti k vysvětlení procesu zrání a došlo mi, že to musím vzít pěkně z gruntu a od začátku. A tak se zrodí (aspoň tomu pevně věřím) série kratších článků, které vám pomohou zorientovat se ve světě pravých mýdel, aby byl každý z vás schopen mýdlo dobře vybrat už při pohledu na jeho složení.
Ráda bych začala opravdu tím začátkem (nebojte se, nebude to historie mýdel).
Pokud chceme něčemu dobře rozumět, tak musíme znát základy. V našem případě je základem odpověď na otázku – O co se vlastně jedná, když se řekne přírodní mýdlo? (což píše většina výrobců).
Já osobně nemám v oblibě termín „přírodní“, považuji ho za nepřesný. Pro každého z nás slovo přírodní může mít jiný význam. Navíc bych ráda polemizovala o rovnítku „přírodní = dobrý“. Nafta je taky přírodní, ale zrovna v péči o pokožku jí nějak extra nevyhledáváme. Za přírodní mýdlo je většinou považováno mýdlo vyrobené z olejů a hydroxidů.
Podíváme-li se na výrobu olejů, tak zjistíme, že hodně věcí z přírody je při výrobě spíš odebráno (což pro mýdlo většinou bývá docela dobře), no a hydroxid se také nevyrábí sám ze vzduchu. Takže když budu chtít být přísná a čestná, tak ten termín „přírodní“ nebudu chtít používat. A asi budu muset obnovit vlastní prezentaci o mýdlech na webu ????
Mám ale ráda termín „pravé“ mýdlo. Když řeknu „pravé mýdlo“ hned mi naskočí představa ručně vyrobeného mýdla z kvalitních surovin, tedy mýdla, které obvykle považujeme za přírodní. Hovořím o mýdle vyrobeném chemickou reakcí, které se říká neutralizace. Když se sejde olej (slabá kyselina) a hydroxid (silná zásada), a ty dva se dají dohromady, tak vznikne mýdlo (a někomu se možná teď vyplaví školní zkušenost: „mýdlo – je sůl mastné kyseliny“).
OLEJ + HYDROXID = MÝDLO
Pod pojmem OLEJ si musíte vybavit olej, který třeba běžně používáte k jídlu, takže většinou rostlinný (ano i ten slunečnicový, kokosový či olivový), anebo také sádlo či jiný živočišný tuk. Nejsou to oleje éterické, motorové či jiné další.
U HYDROXIDU se vám vybaví nejspíše čistič odpadů, nebo čištění pivních sudů. V obou případech máte pravdu. Pomocí hydroxidu se vyrábějí i slané preclíky, kde hydroxid podporuje jejich lesk. Pro výrobu mýdel se používá hydroxid v kosmetické nebo potravinářské kvalitě a vysoké čistotě (99%). Čistící přípravky na bázi hydroxidu většinou obsahují i další složky (třeba sodu), proto nejsou vhodné na výrobu mýdla.
Teď možná poulíte oči, protože víte, že hydroxid je žíravina. Mýdlo a obsahuje žíravinu? A to si dovolí ti výrobci prodávat? Ráda vás uklidním návratem k tomu základu. Hydroxid se totiž potká s olejem a celou tu svoji žíravost použije na něj. Rozebere olej na části, vstoupí s ním do reakce (neutralizace), které se při výrobě mýdla říká saponifikace. Hydroxid s olejem spolu vytvoří bezpečné mýdlo a další velice důležitou složku, díky které ruční pravá mýdla jsou taková, jaká jsou. Je to glycerín. Takže tu máme už malinko jinou rovnici:
OLEJ + HYDROXID = MÝDLO + GLYCERÍN
Pokračování bude…